Před nedávnem jsem měla trochu zvláštní období. Nic mě nebavilo, z ničeho jsem pořádně neměla radost a na nic se netěšila. Z toho všeho jsem měla divnou náladu a nevěděla jsem, jak z toho ven. Teď už to vím, v životě je totiž hrozně moc důležité se na něco těšit. Naplánovat si a plnit své sny. Je to jednoduché a co je hlavní, na skvělou náladu to funguje bezchybně.

Když se sami sebe zeptáte, jaký na sebe máte názor, "vyslechnete" si nejspíš výčet toho horšího. Že jste občas líní, nechodíte včas, nebaví vás učení, nemáte smysl pro zodpovědnost. Ale dost, dost. Abyste se mohla i ostatním ukázat v tom nejlepším světle a uměla mluvit hlavně o svých dobrých vlastnostech, musíte si je uvědomit někde uvnitř. Potom budete vystupovat sebevědoměji.

Tak jako se střídá den a noc, tak by se měl v našem životě střídat stres a klid. Zkrátka hlavně proto, aby tělo fungovalo tak, jak má. Po delším pracovním nasazení si prostě musíte něčím vyčistit hlavu. Ať už sportem, čtením nebo tvořením. Najděte si nové koníčky!

Mým snem vždycky bylo vyrazit úplně sama na nějaký alespoň týdenní zájezd bez rodiny, abych načerpala sílu na všechen ten koloběh všedních dní. Už jsem si mnyslela, že sen zůstane snem, ale minulý týden jsem se úplně sama ocitla uprostřed sjezdovek v daleké Itálii.

Vlasy vám špatně drží tvar, pleť se zdá horší a vy jste přitom nezměnila vůbec nic na své každodenní péči o sebe? Nemusíte se bát, změna nastává jen na pár dní a potom bude zase líp. Tělo se jen řídí hladinou estrogenu v těle - dodržuje pravidlený menstruační cyklus. Víte, v jaké fázi se právě vy teď nacházíte?

V posledních letech se zkratka PMS používá mezi odborníky hodně často, protože se snaží vyřešit tento problém, který trápí až 82% žen. PMS neboli premenstruační syndrom je označení období před menstruací a problémy s tím spojené. Třeba patříte mezi ty šťastné, které PMS neznají. Pro vás ostatní máme pár rad, jak si toto období zpříjemnit.

Chtěla bych být 100% maminka a věnovat se dětem v každičké volné chvíli, chtěla bych být 100% manželka a prožívat s manželem spoustu času, chtěla bych být 100% hospodyňka a mít vymetené všechny kouty v bytě. Prostě bych chtěla, ale jak to udělat.

Právě jsem dosedla do křesla, za sebou se mi kupily komínky vyžehleného prádla, na šňůrách na balkóně poletovaly další kousky, z kuchyně se linula vůně švestkového koláče a já jsem si právě v tu chvíli uvědomila, že jsem za celou sobotu neudělala vůbec nic jen tak pro sebe. Tak to teda ne! Zítra to bude jinak.

Zdá se to paradoxní, ale čím víc si toho do svého dne naplánujete, tím víc toho také zvládnete. Nevěříte? Tak se pojďte podívat, co místo čeho děláte a jak budete (alespoň doufám) spokojené, stejně jako já. Ale musíte umět dodržovat dvě pravidla: všeho s mírou a umění rozdělit věci podle důležitosti.

Když mě ve 4. měsíci těhotenství opustil partner, měla jsem pocit, že se z té černočerné tmy a smutku už nikdy nevyhrabu. Nemohla jsem se na nic soustředit, jak mě z toho všeho bolelo na duši. Co řeknu našemu miminku? Jak to všechno sama zvládnu? Musela jsem zařídit tolik věcí, zrovna jsme se stěhovali, začínala jsem chystat výbavičku pro to malé, ...

Jaro je v plném proudu … ty tam jsou doby mrazů, kdy jsme si pod teplé kalhoty obuly co nejteplejší boty a celé veledílo doplnily co nejdelší a nejhřejivější bundou. Zimní počasí pomohlo leccos zakrýt.

Aby krása vydržela, není třeba se pouze starat o pleť, umět se nalíčit tak, abyste zvýraznily své přednosti a vybírat si kosmetiku, která vám sedí. Důležité také je, do jaké míry se staráte o své „kosmetické pomocníky“.

Posledních několik let jsem zažívala výkyvy nálad (ostatně jako i před tím), ale teď už jsem si uvědomovala prázdno a hluboký smutek ve mně, který přicházel třeba jen jednou za rok. Přesto mě "dostával." Přitom rozum říkal, proč se trápíš, máš fajn manžela, zdravé děti, dobrou práci, výborné přátele....Ale hlava na tyto stavy neštěstí ve mně nestačila. Začala jsem pro sebe malovat a psát, povídky mi vycházejí k v časopisech. Přesto, moje hluboké podceňování mi zabraňovalo radovat se opravdově z rodiny, zážitků, z radosti kolem mě. Neviděla jsem ji. Nedovolila jsem si ji vidět.

Ještě na střední škole jsem, nevím proč, strašně toužila jet vlakem někam hodně daleko na východ. Připadalo mi to jako úžasné dobrodružství a měla jsem realizaci této cesty v hlavě v přihrádce svých tajných snů, které si jednou určitě splním. Ta chvíle přišla předloni, když jsme s pár kamarády vyrazili vlakem na Slovensko, a mně se hrozně ulevilo, že jsem si dalekou cestu vlakem nestřihla rovnou do Ruska. To by už nebyl splněný sen, ale noční můra.

Je po Vánocích.. Koledy dozněly, cukroví se dojídá (ale některé z nás mají zásoby v mrazáku, protože opět neodhadly množství), první (anebo spíše poslední) jehličí ze stromku opadává… A my pociťujeme únavu.

Když mi bylo 18, dostala jsem takový trochu ulítlý nápad, že napíšu dopis svému budoucímu já, který otevřu až za 10 let. V tom psaní jsem dala dohromady tak nějak svoji představu toho, jaká asi ve svých osmadvaceti letech budu, co budu dělat, kolik budu nebo nebudu mít dětí, no zkrátka co se se mnou za tu jednu dekádu mého života stane. No a právě letos nastal čas, abych dopis otevřela.

Když jsem byla malá, povídala si často babička s dědou německy, tedy hlavně ve chvíli, kdy potřebovala, abych jim nerozuměla. Mně to coby malou holčičku vždycky rozčilovalo, ale s odstupem času musím uznat, že to mělo něco do sebe :o) A tak jsem to začala praktikovat taky.

Také máte pocit, že je vaše pleť stále zašedlá, napjatá anebo naopak lesklá? Je třeba ji pravidelně hýčkat a připravit ji na zimu... Pro ty z vás, které nechtějí utrácet nehorázné sumy za balzámy a masky na obličej, tu mám pár ozkoušených tipů.

Základním problémem při aplikaci make-upu a čeho bychom se měli vyvarovat je zanesení částeček kosmetiky do oka s nasazenou čočkou. Čočka, která na sobě nese pudr, řasenku nebo špatnou oční tužku může způsobit zarudnutí nebo i nesnesitelnou bolest. Dokonce některé přípravky, u kterých jste na to nebyli zvyklí nebo jsou označovány jako hypoalergenní mohou po usazení na čočce alergickou reakci vyvolat. První otázkou většiny zájemkyň o podobné informace je, zda je dobré si čočky nasadit před nebo po nalíčení.

Podívejte se na sebe z pohledu svého partnera. Pokud chodíte v teplákách, co mají všude prodřená místečka a navíc máte vytahaná kolena až ke kotníkům, tak pro něj asi nebudete zrovna největším lákadlem na svedení. Stačí na tom malinkato zapracovat.

Dnes budeme pečovat o vaše vlasy. Přináším malou ukázku (mnou vyzkoušených) „zlepšováků“ pro vaši hřívu...Některé fungují a vlasy zlepší. Jiné naopak ublíží.

Od chvíle, kdy se mi narodila dcerka, mám pocit, že se točím v jednom kole okolo domácnosti. Každý den buď peru, žehlim anebo věšim prádlo, případně uklízim koupelnu, utírám někde po bytě prach a periodicky měním čisté nádobí v myčce za to špinavé.

Denně slýcháme zprávy o stále se zvyšujícím počtu úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Pořád dokola nad tím kroutíme nevěřícně hlavou.. Ale málokoho z nás napdane začít pro naše srdíčko něco dělat. A přitom právě ono je ústřednou lidského organizmu. Nemocem srdce ročně podlehne zhruba 60 000 lidí , přičemž toto číslo se neúprosně zvyšuje. Tato onemocnění navíc již dávno nejsou výhradou starších lidí...

Možná si také lámete hlavu vzhledem vašich nehtů. Neumíte si vysvětlit, proč pokaždé dorostou do určité délky, a potom se nemilosrdně zlobí nebo proč vypadají tak nehezky kropenatě... Došla jsem si pro radu k odbornicím a zjistila zajímavé věci...

Musím se přiznat, že od té doby, co jsem nastoupila na svou první mateřskou dovolenou, připadám si tak nějak mimo. Nemyslím, co se komunikace s lidmi týká, ale co se týká hudby. Neznám současné skupiny, zpěváky ani zpěvačky. Připadám si jako hudební důchodce :o). Ale polepším se!

Říká se, že odpouštět je umění. Ale nikde už není řečeno, že se tomuto umění dá také naučit. Takže pokud jste doposud v sobě nosili staré křivdy a občas se při vzpomínce na ně rozčílíte, máte ten pravý čas odpustit, alespoň v sobě.

Podzim se neúprosně blíží a éra jeansô je opět v plném proudu... Lámete si hlavu nad tím, jaký typ by vám nejlépe padl na tělo? Potom věnujte zvýšenou pozornost následujícím řádkům:

Když se tak ohlédnu zpět za prázdninovými dny a zážitky, které mě v nich potkaly – a že jich nebylo zrovna málo – první, který se mi vybaví, je koncert Jarka Nohavici v Hukvaldech. Na takovou atmosféru se nezapomíná. Co na tom, že namísto pod širákem jsem seděla přilepená u monitoru počítače…

Podle návodu z našeho článku Pracovní pohovor od Rubi jsem se nachystala na svůj asi šestý pohovor. Nastudovala jsem si podrobně webové stránky o firmě a v den "D" jsem se vydala získat místo, které by mě bavilo. Zajímavá práce za zajímavý honorář - ideální kombinace.

Bojíte se stále, co na to řeknou lidi, jak budete vypadat před ostatními? Tímto svazujícím strachem ubližujete jen sama sobě, protože žijete život podle představ jiných. V době dovolených je ten správný čas s tím něco udělat.

Rychle vstát, vyčistit zuby, vysprchovat, učesat, vzbudit děti a dělat snídani. Teď o prázdninách je to sice o trochu menší shon než ve školním roce, tedy alespoň pro mě, ale stejně už jen napsaná ta slova takto za sebou nevyvolávají pocit harmonie a pohody. Nevím sice, jak na tom jste vy, ale já když nastartuji svůj den hned po ránu špatně, těžko se dostávám do pohody během dne. Naštěstí se dá dobrá nálada a chuť do celého dne lehce načerpat z malých rituálů.

Docela závidím císaři Rudolfu II., který svůj vztek a stres řešil tím, že si vzal nejbližší vázu ze svého okolí a mrštil s ní o zem. Ne, že bych byla tak často vystresovaná a nezvládala svoje emoce, ale někdy bych onou vázou přichystanou na rozbití nepohrdla. Stres je vlastně pořád s námi, ať už ten "pracovní" nebo ten "domácí". Znáte přesnou definici stresu? O kousek dál se ji dozvíte a také vám poradíme, jak se stresem bojovat a být vyrovnanější.

...tolikrát jsi člověkem. Ať se nám to líbí nebo ne, bez jazyků se v dnešní době téměř neobejdeme a to nejen na pracovišti. Co s tím? Nezbývá, než zalehnout do učebnic a "šrotit se". A nečekat přitom, že ovoce začneme sklízet už po první lekci. Všechno má svůj čas...

Představy o tom, za co by se dalo utratit 20 milionů vyhraných v loterii, máme občas asi každý. Fantazie přitom pracuje na plné obrátky. Koupit si auto, jet na vysněnou dovolenou. Ale už jste někdy zkoušeli použít svou fantazii na to, koho byste si pozvali do pořadu ČT Pošta pro tebe? Co byste tomu dotyčnému řekli, co byste o něm povídali před televizními kamerami a kdo by to vlastně mohl být? Zahrajte si takovou hru a všechno si napište. A nebojte se, nikdo jiný kromě vás to neuslyší.

Mirka sedí na parapetu a s nepřítomným výrazem sleduje měststký provoz. Má pocit, že už nikdy nemůže být šťastná. Jsem na dně.. a tolik sama.. V práci zažádala o neplacené volno v domnění, že klid jí snad vyléčí. Ten bídák, opakuje si, už ho nechci nikdy vidět! Přesto se po chvíli přistihne, jak sedí na zemi a hypnotizuje telefon.. A netuší nebo spíš si nechce připustit, že je konec.

O tom, že pomáhá psát si deníček nebo si problémy vypsat na papír, jsme už jednou psali. Problémy se hezky srovnají jak na papíře, tak ve vaší hlavě. Ale zkoušeli jste se někdy posunout ještě o malý kousek dál, nenapadlo vás ještě, že byste také mohli napsat knihu? Jestli si teď myslíte, že to není nic pro vás, jste na omylu.

Za svůj život už jsem absolvovala asi 12 pracovních pohovorů a jsem za takovou zkušenost jedině ráda. Nemyslete si, že bych střídala pracovní pozice nějak moc často, vlastně od maturity pracuji u jednoho a téhož zaměstnavatele, ale zajít si občas na nějaký ten vypsaný konkurz na zajímavou práci vůbec není na škodu. Jednak si ověříte, že je o vás na trhu práce stále zájem, zjistíte, co od svého zaměstnání vlastně chcete nebo co byste si měla ke svému vzdělání doplnit a pak vám taky s každým dalším pohovorem narůstá sebevědomí, což je pro vás velké plus pro případ, že byste novou práci skutečně potřebovali.

I když každý z nás potřebuje alespoň občas mít chviličku volna jen pro sebe, tu opravdovou samotu, kdy nikoho okolo sebe nemáte, by chtěl asi málokdo. Zkuste si to představit, nemáte si s kým popovídat, nemáte se s kým podělit o své zážitky.

Deprese a špatná nálada se nevyhne nikomu, protože na nás působí spousta faktorů, které nám můžou náladu pokazit. Ať už je to počasí nebo někdo z našeho okolí, můžeme s depresí zamávat a zbavit se jí. Chce to jen jediné a tím je změna.

Zkoušeli jste už někdy zhubnout? Od kdy, od zítřka? Nebo raději od pondělka? Ne, nejlepší to bude od prvního! Jako čítankový příklad můžu klidně posloužit i já. Přes den jsem poctivě dodržovala dietu, večer mě ale přepadávaly záchvaty žravosti. S pocitem viny jsem denně usínala, ráno jsem se probouzela plná odhodlání znovu začít.

Ne, ne, ne a ne - naučte se toto slovo používat ve svém životě jen o malinkato častěji a uvidíte, kolik to přinese pro vás výhod. Nebudete muset trávit čas s lidmi, kteří z vás vysávají energii, nebudete muset hlídat sousedce děti, protože ji jednoduše odmítnete. Buďte sobecká a myslete občas také na sebe. Nejste přeci spasitelka světa

Lehnout si do trávy a pozorovat větve stromů nad sebou - tak tomu říkám relaxace v přírodě. Na pár takových relaxačních chvil, kdy si vyčistíte hlavu, vyražte co nejdříve.

Kdo má pocit, že studovat v dospělosti není reálné, pak se mýlí. Samozřejmě, každý ví, že možnosti studia jsou, ale kde vzít čas a energii? Lze vůbec skloubit rodinu s prací a navíc se školou? Nežít v tomto koloběhu, už jen představa, že bych měla něco podobného podstoupit, by byla nepředstavitelná.

Pro zdravé sebevědomí se musí občas také něco udělat. To, že se cítíte dobře a víte, jak vám to sluší, je jedna věc. Ale pro 100% fungující sebevědomí si musíte věřit i co se týká vaší inteligence. A ta se dá posilovat tím, že se něčemu novému naučíte a rozšíříte tak své vzdělání.

Seznamy čehokoliv nepatří zrovna mezi nejoblíbenější čtivo, protože z 90% obsahují soupis nějakých povinností a věcí, na které bychom neměli zapomenout a které je potřeba vyřídit nebo splnit. Takový seznam pracovních úkolů dokáže leckdy docela slušně otrávit odpoledne :O). Jednou jsem ale někde četla o docela jiném seznamu, který by měl zaručeně fungovat jako povzbuzovač ve chvíli, kdy třeba máme pocit, že nás nic nebaví, nic nám nejde a v podstatě nevíme, co od života v tu chvíli čekat. Jde o seznam věcí, které chceme (nikoli musíme!) ve svém životě zvládnout, zažít, objevit. A můžou to být i věci, které jsou časově/finančně nebo jinak náročné.

Na jaře rozkvétá příroda, tak proč byste nemohla rozkvést i vy? Chce to jen správnou motivaci pro to, proč začít cvičit nebo upravit svůj jídelníček. Hubla jste vždycky jenom proto, že to říkal někdo z vašeho okolí a neměla jste do cvičení tu správnou chuť? Tak to změňte. Vaše tělo je jen vaše tělo, líbit se musíte hlavně sama sobě a potom uvidíte, že se budete líbit i lidem z vašeho okolí.

Zbavit tělo všeho špatného po dlouhé zimě je pro celý organismus doslova balzám. Jarní pročištění je navíc velmi příjmné. A nebojte se, po prvních trochu nepříjemných pocitech se dostaví dobrá nálada, protože tělo začne produkovat ve větším množství beta-endorfin, což je hormon štěstí. Tak kdo chcete, pojďte s námi s chutí do toho!

Zdá se vám, že jste nedokonalí? Připadáte si příliš malí, velcí, tlustí či tencí ? Na to či ono jste ještě příliš mladí, nebo už příliš staří? Máte se (ne)radi? Domníváte se, že se vám nic nedaří jak má, protože jste – či nejste tací, či onací? Závidíte celebritám krásu, úspěch a slávu, a považujete se za neschopné jen proto, že se denně nezubíte z titulních stran? Poletují vám hlavou myšlenky, že jste se měli narodit úplně jinde a jako někdo jiný? Jak z toho ven? Je to prosté – mějte se rádi !

Nevím, jak jste na tom vy, ale já, když si během dne vyšetřím trochu času nebo mi někdo pohlídá alespoň na chvíli děti, tak se většinou pustím do nějaké domácí práce. Doháním zkrátka resty. A to je chyba! Správně bych si měla dát svou oblíbenou kávu s mlékem a sednout si pohodlně do křesla. Jenže to nějak neumím. Když už to udělám, mám výčitky svědomí, že bych měla něco dělat.

Času máme v dnešní uspěchané době všichni málo. Alespoň takový máme pocit, když si chceme třeba jen odpočinout. I když v současné době nechodím denně do práce, ale věnuji se doma dětem, vím o čem mluvím, protože čas pro sebe mám opravdu jen málokdy.