Prezentace vaší firmy na stránkách www.ekarry.net - více info zde.
na hlavní stránku
Sebevědomí začíná v dětství
29.5.2010
rubrika: Maminka
Jsem už dospělá, mám manžela, dítě a přesto se občas cítim nesebevědomně, chybí mi víra ve svou vlastní krásu. Nevěřím komplimentům, které mi někdy skládají i cizí muži, protože mám pocit, že to nemohou myslet vážně. Základ té celé nedůvěry je v mém dětství, teď už to vím.

Jako malá holka jsem nosila od páté třídy brýle, vybírala jsem si zájmové kroužky, kde se spíš něco tvořilo než aby se sportovalo. Proto jsem byla i baculatější. Ne nijak moc, ale neměla jsem prostě sportovní postavu. Pleť jsem měla jako většina pubertálních spolužáků problematickou, ale také ne nijak extra moc.

Problém se svým sebevědomím jsem v té době měla a dneska z pohledu maminky musím říct, že stačilo málo ze strany rodičů udělat pro to, abych si věřila. Nikdy jsem z jejich úst neslyšela větu: "Dneska ti to sluší," nebo "Jsi naše krásná princezna." Možná jsem od táty neslyšela takovou větu nikdy, na ten úplně nejmenší věk si nepamatuji, abych mu nekřivdila. Ale v době, kdy jsem něco podobného potřebovala slyšet, jsem se toho nedočkala. Mám dodneška pocit, že táta nás srovnával s ostatními holkami, ale neřekl to.

Kvůli téhle vlastní zkušenosti se snažím své dceři často říkat, že je moc krásná (ona totiž je, je to moje krásná princezna), že jí to dneska moc sluší a učím ji si věřit. Učím ji třeba jak se oblékat, ví ode mě, že barvy musí k sobě ladit. A když jí ve škole něco řeknou holky, že se jim třeba na ní nelíbí, tak ji učím říkat větu, že jí záleží hlavně na tom, že se to líbí jí samotné. Zkrátka v ní buduje sebevědomí, učím ji mít se ráda, protože to je pro život opravdu hodně důležité.

Abych se ještě vrátila ke svým rodičům, tak oni mi neumí ani teď v dospělosti říct, že mi to sluší. To si spíš na mně všimnou, že mi něco nesluší. Nevím, jestli si myslí, že když něco nekritizují, tak to mám brát jako pochvalu. Jedno vím ale určitě, jsem jiná a svou princezničku nikdy kritizovat nebudu. Jen ji třeba lehce naznačím, že to minule jí slušelo víc.

Sebevědomí našich dcer závisí na nás rodičích. Tak vám držím palce (i sobě), abychom vychovali sebevědomé holky, které to všechno jednou předají svým dcerám dál.

Vanda